VÝZVY [Ivet]

30 Days Challenge • Něco o nadpřirozené schopnosti, kterou bych chtěla mít (Day 30)

30. june 2015 at 23:52 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Něco o nadpřirozené schopnosti, kterou bych chtěla mít (Day 30)


Dneska je tu můj poslední challenge day a teď bych byla nejraději kdyby byla moje nadpřirozená schopnost vrácení času, abych o tyto články nepřišla, jelikož mě moc bavilo se zamýšlet nad různými tématy a mohla Vám zase psát. Všechno jednou končí a od zítřka se můžete těšit na další super články od Adriho.

Od malička miluju kouzla. V podstatě jsem vyrostla na kouzelnickém filmu o Harrym Potterovi. Kouzlení jsem si moc oblíbila a moc se mi líbí kouzelnické filmy a různí čarodějové a kouzelníci. Bylo by to super naučit se kouzlit, létat, přenášet se z místa na místo. Je to možnost mít všechny nadpřirozené schopnosti mít v jednom. Samozřejmě bych chtěla být tou hodnou kouzelnicí, která zachraňuje svět, pomáhá lidem.

Jak jsem už dříve psala další superschopnost, neboli nadpřirozeá schopnost, kterou bych chtěla mít je čtení myšlenek. Občas přemýšlím jestli by to byl dobrý nápad jelikož, by mě mohlo hodně zklamat co si ostatní lidí myslí. Také bych chtěla umět létat. Já mám moc ráda, výhledy z výšek. Ráda chodím na různé rozhledny a hory a koukám do dáli a bylo by skvělé, kdybych mohla létat po světě a koukat na všechny ty krásy světa.

Něco podobného je teleportace, často musím někam dlouhou dobu dojíždět a tak by bylo super, kdybych se z ničeho nic přesunula z místa na místo. Stihla bych tak o mnoho více věcí a dostala bych se na více míst, vlastně všude kam bych chtěla.

Hodně koukám na filmy s různámi nadpřirozenými schopnostmi a také by se mi moc líbilo vidět budoucnost, mohlo by to zachránit mnoho lidí a zabránit různým situacím. Ale jako čtení myšelenek, nebo jiná schopnost může mít i negativní stránku. Proto se nejvíce přikláním k čárům a kouzlám a létání. Tyto dvě schopnosti by byly super.

Tímto se s Vámi loučím a doufám, že se Vám můj 30 days challenge líbil a můžete se klidně zde kouknout i na mé předchozí články. Mějte se a zase někdy u jiného challenge nebo článku a od zítřka nezapomeňte sledovat Adriho články v rámci 30 days challenge.

30 Days Challenge • Můj názor na tetování a piercingy (Day 29)

29. june 2015 at 23:56 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Můj názor na tetování a piercingy (Day 29)


Můj názor na tetování a piercingy je docela chaotický jelikož na obou věcech vidím nějaké klady, ale i zápory. Já osobně upřednostňuju tetování před piercingy, ale ráda bych rozebrala obě témata.

Piercing nemám, takže vlastně nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti. Co se týká lidí, kteří mají piercingy, mám na ně spíše negativní názor (né na lidi, ale na ty piercingy). Mě se moc nelíbí, že si lidé píchají náušnice do rtů, nebo do obočí, do jazyku atd. Příjde mi, že se tím lidé zbytečně kazí. Jediné co mi nevadí, jsou malé náušničky co si lidé píchají navíc do uší, ale nemluvím o těch velkých kruzích, které proděraví celé ucho. Nezlobte se na mě, ale to je strašný. Abych nebyla jen negativní, tak se mi také líbí takové ty malé tečky jako piercing v nose, což se mi na lidech i líbí.

Tetování upřednostňuji více. Je to asi proto, že také nějakou dobu uvažuji o tetování, ale ještě jsem se k tomu neodhodlala. Mám obavy z toho, že to bude bolet. Proto si raději čmárám černým fixem po ruce. Moc se mi líbí jak si lidé nechávají vytetovat, něco inspirativního, nebo něco co má pro člověka velký význam. Naopak se mi nelíbí když má někdo potetované úplně celé tělo a tetuje si nějaké velké obrazce, které nedávají smysl.

Myslím, že každý by se měl nejprve zamyslet, jestli si něco nechá vytetovat, jelikož to bude mít na celý život a ve stáří by potom mohl litovat, že si vytetoval třeba nějakou velkou hlavu své oblíbené hvězdy, které se potom nezbaví. U piercingu je to jiné, ten si můžete vyndat, když se vám nebude líbit.

Pokud jde o mě piercing mě neláká, ale nad tetováním uvažuji už dlouho, jen mi chybí ta odvaha. Moc se mi líbí nějaké inspirační citáty jako je "Stay Strong" co má i Demi. Mě tyto slova opravdu přirostly k srdci a klidně bych si je nechala vytetovat. Druhá volba by souvisela s muzikou, že bych si nechala vytetovat něco souvisejícího s muzikou např. nějaké notičky a houslový klíč nebo něco podobného.

Zda se k tomu někdy odhodlám, to je zatím ve hvězdách, ale stojím si za tím, že je důležité opravdu si promyslet zda si něco vytetujete, nebo si necháte dát piercing. Ale je to každého věc, a pokud se mu to líbí, tak ok. Nehodlám nikoho odsuzovat. Jen se mi nějaké věci moc nelíbí.

30 Days Challenge • Moje dnešní nálada (Day 28)

28. june 2015 at 14:24 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Moje dnešní nálada (Day 28)


Na dnešní den jsem se celý týden těšíla, jelikož je to první den kdy jsem doma. Nemusím nic zařizovat, nikam chodit, ale stejně jsem se bez nějaké té povinnosti neobešla.

Vzbudila jsem se asi kolem 10 hod a cítila jsem se strašně unaveně a nejraději bych zůstala v posteli celý den. Včera jsem totiž byla nějak do 10 hod večer venku na turistickém výletě. Bylo to super až na to, že jsem pořádně zmokla (samozřejmě jsem neměla deštník :D ). Dneska to na mě dolehlo a jsem docela hodně unavená, chce se mi spát a nejraději bych zalehla zpát do postele.

Musela jsem, ale uvařit oběd, což mě trochu postavilo na nohy a uvedlo do pracovního tempa. Během vaření jsem si pustila nějakou rychlou povzbuzující muziku, která mě také podpoříla a tak se cítím mnohem lépe a začínám mít opravdu dobrou náladu. Ovšem takovou tu psychickou únavu to nezahnalo. Na veselosti, mi ani moc nepřidává počasí. Venku je tma prší a já jsem z toho ještě více unavená.

Také jsem trošku nervózní, protože zítra jedu na zápis na vysokou školu. Bude tam strašně moc nových lidí a zatím moc nevím jak se tam dostanu a co tam vůbec budu dělat, a tak na mě trošku přichází nervozita.

Moje dnešní nálada je taková smíšená, ale není nejhorší. Cítím se klidně, spokojeně sice trošku unaveně, ale to mě neodradí od mých zájmů, kterým se ještě dneska hodlám věnovat.

30 Days Challenge • Co nejdůležitějšího jsem v životě pochopila (Day 27)

27. june 2015 at 23:41 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Co nejdůležitějšího jsem v životě pochopila (Day 27)


V mém životě už jsem prošla spoustu zkušenostmi a novými věcmi, z kterých jsem se poučila, naučila něco nového a také spoustu nových věcí pochopila. Hlavně věci, které jsem jako malá pochopit ani nedokázala.

V životě jsem pochopila, že nic nedostanu zadarmo. Abych dosáhla toho čeho chci, musím si to především zasloužit. Za vším stojí namáhavá práce a píle, která zabere dost času. Nic jsem nedostala jen tak zadarmo. Pamatuji si, že svůj první počítač jsem si vysloužila dobrým prospěchem ve škole. Maturitu jsem udělala díky tomu, že jsem se na ni připravovala ... Proto se říká "Bez práce nejsou koláče" a tak to opravdu funguje.

Také jsem pochopila, že nemůžu všechno zvládnout sama. Existují okamžiky, kdy potřebuji pomoci, jelikož to sama nezvádnu. Hodně jsem se snažila věci dotáhnout sama, bez něčí pomoci i když jsem si nevěděla rady. Uvědomila jsem si, že tak by to chodit asi nemělo, jelikož každý jednou potřebuje pomoci.

Život mě naučil, také rozeznávat různé tipy lidí. Setkala jsem se se spoustu lidmi, kteří se přetvařovali, vymlouvali se na něco a také mi lhali. Byla jsem hodně důvěřivý člověk, ale asi kolem šestnácti se to změnilo. Nemůžu důvěřovat každému, kdo se mi postaví do cesty, protože jednou bych toho mohla litovat.

Jednou z věcí, kterou jsem pochopila je ta, že život vůbec není jednoduchý. Kolem mě se neustále objevují nové věci, problémy se neustále točí kolem mě, i když se jim snažim vyhnout. Učím se novým věcem, chci jim porozumnět. Přibývají nové povinnosti. Za vším stojí velká práce jak fyzická tak také psychická a není vůbec jednoduché všechny tyto věci zvládat.

Od svých šestnáctých nebo sedmnáctých let jsem hodně věcí pochopila, ale přede mnou je stále velká spousta věcí, které stále nechápu. Jsou i věci, které raději zatím nechci pochopit a vyhýbám se jím, i přestože vím, že jednou se jim budu muset postavit čelem.

Moc se mi líbi tento citát: "Kdo všechno pochopí, všechno odpustí." - Tomáš Akvinský.

30 Days Challenge • Na co jsem ve svém životě hrdá (Day 26)

26. june 2015 at 19:30 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Na co jsem ve svém životě hrdá (Day 26)


Zatím nejsem hrdá na žádné velké skutky, které by byly pro mě vyjímečné. Jsem hrdá i za maličkosti, které jsem dokázala a zároveň kterými si v životě projde každý.

Zatím asi pro mě největší věc byla maturita. Jsem opravdu moc ráda, že jsem uspěla na první pokus a ta dřina za to stála. Byla jsem opravdu ve stresu, a až do okamžiku, kdy jsem si vytáhla první otázku, jsem si myslela, že to dopadne špatně. Zvládla jsem to a jsem opravdu hrdá na to, že jsem to zvádla a uspěla. Byla to pro mě zatím největší zkouška života - asi proto se tomu říká zkouška dospělosti.

Podobná velká zkouška byla autoškola. Myslím si, že nejsem dobrá řidička, ale autoškolu jsem ukončila bez nějakých velkých problémů. Holky to mají vždy těžší než kluci a myslím, že jsem to zvládla skvěle a jsem na to hrdá i když si stále v řízení nevěřím.

Dále jsem hrdá na bráchu, který dneska dostal vysvědčení a povedlo se mu nepropadnout. Talent na učení moc nezískal, ale jsem na něj hrdá, že to ustál, zvládl a nepropadl. Není to věc, kterou by se měl moc chlubit, ale přála jsem mu ať to dokáže a zvládne to.

Pokud jde o mě dále jsem hrdá na maličkosti, jako je např. blog. Jsem moc ráda, že jsem se odhodlala jej založit a získala tak nové kamarády i když ne živě. Ale moc fajn se s nimi spolupracuje a píše. Kromě toho jsem hrdí na sebe, za to jaká jsem a že jsem se naučila především mít se ráda takovou jaká jsem.

Mám ještě celej život před sebou, tak doufám, že ještě se naskytne nějaká chvíle, okamžik při kterém si budu moci říct. Jsem na to hrdá.

30 Days Challenge • Co mi chybí (Day 25)

25. june 2015 at 23:21 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Co mi chybí (Day 25)


Co mi chybí ? V poslední době jsem spokojená a žádná věc, mi nechybí tak, že by se bez ní nedalo žít, ale i tak se najde pár věcí, bez kterých mi je smutno a chybí mi.

Zdá se mi, že pomalu ztrácím rodinu. Nemyslím mamku, taťku, ale tu další část jako je teta, babička, děda, strejdové. Kdysi jsme se hodně stýkali, ale už to není jako dřív. Scházeli jsme se každou neděli na návštěvu. Byla to taková tradice, ale teď už to tak nechodí. Nevím jestli to je tím, že se nikomu nechce, nebo tím, že nikdo nemá čas. Každopádně teď se scházíme jen když jsou nějaké oslavy, na kterých se ještě k tomu obvykle hádáme. Chybí mi ty vztahy, které byly kdysi, když jsme se všichni rádi stýkali, často chodili na výlety a povídali jsme si co je nového.

Dalé mi chybí přítel. Už hodně dlouho jsem sama a docela bych uvítala společnost. Někoho, kdo se mnou bude trávit čas, bude mě mít rád ... Doufám, že se štěstí na mě usměje a brzy někdo takový příjde do mé cesty. :)

Dneska jsem se procházela kolem mé základky a uvědomila jsem si, že mi také chybí. I když jsem tam nebyla zrovna oblíbená a nezažila zrovna nejlepší období. Chybí mi ti učitelé a ten pocit, kdy jsem se nemusela tolik učit a vše mi šlo docela dobře. Teď mi to ještě tolik nepříjde, jelikož jsem právě ukončila střední, ale střední škola, ta mi bude také velmi moc chybět.

Z vlastností mi stále ještě chybí sebedůvěra a pocit odhodlání.

I když mi kamarádi, rodina, vztah .... chybí, musím to překonat a jít dále a doufat, že vše se brzy spraví :)

30 Days Challenge • 5 obrázků známých chlapců, kteří jsou podle mě atraktivní (Day 23)

23. june 2015 at 23:23 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • 5 obrázků známých chlapců, kteří jsou podle mě atraktivní (Day 23)


Podle mě jsou v poslední době hodně atraktivní kluci z One Direction. Mají skvělou muziku, jsou hezcí, vydali několik alb a stále jsou na cestách se svým mega turné.

Nechci to mít tak jednoduché a přidávat sem 5 fotek kluků z jedné skupiny a to 1D. I když jsem také jejich velká obdivovatelka a mám je moc ráda. Rozhodla jsem se dnešní challenge věnovat pěti slavným klučičím celebritám, které jsem doposud hodně obdivovala a byli pro mě atraktivní a někteří pořád jsou i když už jsem ze svých tzv. "celebrity lásek" (snad chápete :D ) vyrostla.

Oblíbila jsem si je díky mých oblíbených seriálů, nebo proto jak se chovají, jak vypadají, nebo zpívají. Myslím, že někteří z nich jsou atraktivní i doposud.

30 Days Challenge • Co pro mě znamenají rodiče (Day 22)

22. june 2015 at 21:53 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Co pro mě znamenají rodiče (Day 22)


Pocit lásky, domova, bezpečí a štěstí. To jsou slova, která mě spojují s mými rodiči. Táta a máma dva lidé, kteří mi dali život, dali mi mé jméno a poskytli domov. Jsou to dva nejdůležitější lidé v mém životě. Lepší rodiče jsem si přát nepohla a jsem vděčná za to, že je mám.

Oba mi dali do života spoustu užitečného. Naučili mě chodit, mluvit ... Vzpomínám na ty okamžiky, kdy mě taťka učil jezdit na kole nebo zavazovat tkaničky, nebo když mě mamka učila vyšívat, poznávat barvy a četla pohádku na dobrou noc. A také když mě vedli první den do školy.

Taťka je ten přísnější z rodičů a především němu vděčím za to, že se ze mě nestala malá rozmazlená holka. Mamka by pro mě udělala všechno. Ale taťka mě naučil samostatnosti a to, že se umím o sebe sama postarat a nemůžu vše dostat zadarmo. Mámě jsem moc vděčná za pečlivou výchovu, její trpělivost když jsem v noci brečela jako malá a ona pořád vstávala aby mě utěšila. Za její ochotu vždy pomoci, i když jsem věci dělala na poslední chvíli a ona mi řekla, že je mám udělat už o mnoho dříve. Uklízela za mě nepořádek, který jsem dělala pořád.

I když se občas nepohodnem, mám je moc ráda a za nikoho bych je nikdy nevyměnila. S taťkou si často vyměňujeme názory, ale vždy mi dojde, že má pravdu. S každým z nich mám toho hodně společného a ráda s nimi trávím svůj volný čas. S taťkou toho mám hodně společného. Oba máme rádi turistiku a hudbu, sport a tím také trávíme společný čas. S mamkou zase trávím čas nakupováním a koukáním na seriály a filmy, což taťku moc nebaví.

Rodiče pro mě znamenají hodně, nejde ani slovy vyjádřit jak jsem jim vděčná za vše co pro mě udělali, co mě naučili, co pro mě obětovali, koupili ... a především mi dali život a možnost vyrůstat v tak přijemné, hodné a milující rodině. Jsem moc ráda, že je mám a miluju je nadevše <3

30 Days Challenge • Jsem spokojená sama se sebou (Day 21)

21. june 2015 at 22:21 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Jsem spokojená sama se sebou (Day 21)


Jestli jsem spokojená sama se sebou byla otázka, která mě doprovázela hodně dlouhou dobu. Byly doby, kdy jsem si tuto otázku pokládala denně.

Nebyla jsem spokojená sama se sebou. Nelíbil se mi můj vzhled, výška, to, že nosím brýle a dokonce i to jak se chovám atd. Neustále jsem si myslela, že dělám něco špatně.Nevěřila jsem si a proto jsem se snažila vždy vyhovět ostatním a dělat to co by se jim líbilo. Nenáviděla jsem se za to a ne nebyla jsem sama se sebou spokojená.

Postupem dospívání, kdy jsem hledala sama sebe jsem si uvědomila, že bych se měla mít ráda takvou jaká jsem. Mám totiž štěstí, že jsem taková. Když vídávám na ulici lidi připoutané na vozík, slepce, za doprovodu zdravotního psa, pokaždé je mi smutno a uvědomuju si, že jsem šťastná za to co mám a za to jaká jsem. Přestalo mě trápit, to že nosím brýle, nebo mám velký nos. Začala jsem být spokojená sama se sebou, to mělo vliv i na mé chování. Konečně jsem začala být sama sebou a neohlížela se na ostatní.

Najdou se maličkosti, které se mi na mě nelíbí doteď jako je např. moje výška. Měřím nějakých 160 cm, a příjdu si opravdu malá a i můj 13. letý bratr je vyšší :D nebo to že nad věcmi hodně přemýšlím a rozebírám, což mi příjde depresivní nebo až hodně psychologické :D. Ale nad těmito věcmi se dá povznést a už to neberu stejně jako když mi bylo patnáct.

Pokud mám odpovědět na otázku zda jsem se sebou spokojená, tak ano právě teď jsem se sebou spokojená a nic bych na sobě neměnila. Řídím se citátem, který mě hodně v tomto ohledu pomohl: "Love yourself for who you are and just keep going." - Demi Lovato

30 Days Challenge • Co bych chtěla umět (Day 20)

20. june 2015 at 23:57 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Co bych chtěla umět (Day 20)


Mým velkým snem vždy bylo abych uměla zpívat. Už odmalička jsem běhala s mikrofonem v ruce, ale zpěv mi opravdu nejde. Odhodlám se zpívat pouze když doma nikdo není, také proto jsem si to alespoň trochu vynahradila hrou na klavír.

Vždy jsem obdivovala zpěváky a zpěvačky s úžasným hlasem. Sledovala jsem a stále sleduju různá videa z koncertů, jak vydávají nové klipy a muziku, jezdí na turné a setkávají se s fanoušky. Moc ráda bych měla také ten dar a uměla zpívat. Ne kvůli slávě, ale kvůli toho, že by mě bavilo vystupovat na pódiu a zpívat, skládat texty atd.

Další věc, která je o něco reálnější a kterou bych chtěla umět, jsou jazyky. Umím základní angličtinu, ale nemyslím si, že je na takové úrovni, že bych se domluvila s rodilým mluvčím. Také se učím španělštinu, která by potřebovala také zdokonalit. Oba jazyky se mi moc líbí a moc ráda bych těmito jazyky uměla plynule mluvit. Také bych se chtěla naučit ještě jeden jazyk a to je francouzština nebo italština.

Pokud jde o nějaké nadpřirozené schopnosti chtěla bych létat nebo číst myšlenky, ale to si necháme na někdy jindy.

Co se týká reálnějších věcí, nemám asi žádné další sny. Jsem vděčná za to co mám a umím. Zapracuju na tom abych se zdokonalila v jazycích a to mi prozatím stačí.

30 Days Challenge • Můj vzor (Day 19)

19. june 2015 at 23:59 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Můj vzor (Day 19)


Mým největším vzorem je zpěvačka, herečka a také textařka Demi Lovato. Proslavená hlavně díky filmu Camp Rock, nebo disney seriálu Sonny with a Chance, kde ztvárnila hlavní roli Sonny Monroe. Jako zpěvačka doposud vydala čtyři alba, zahrála si v dalších filmech a seriálech a také se vydala na několik turné v rámce propagace svých alb ...

O Demi se zajímám už více jak šest let a za tu dobu mi moc přirostla k srdci. Zajímala jsem se o ní už od začátku její kariéry a postupně jsem se stala pravou fanynkou Lovatic. Její tvorba je plná emocí, svým příběhem mě inspirovala a pomohla mi když mi bylo nejhůř a já potřebovala podržet.

Demi jsem objevila jednoho dne, když jsem jí poprvé spatřila ve filmu Camp Rock. Pamatuju si ten okamžik, když jsem jí slyšela zpívat písničku This Is Me a hned jsem si zamilovala její hlas. Od té doby jsem se o ní začala zajímat více. Její singl Get Back mě uchvátil a já si Demi už od začátku oblíbila. Moc se mi líbily její texty písní, klipy a její role jako Sonny Monroe.

Nejvíce mi přirostla k srdci, když jsem zjístila čím si prošla. Její problémy jako jsou bulímie, sebepoškozování a nakonec pobyt v léčebně mě velice inspiroval a v životě posílil. V té době jsem si moc přála aby, zůstala silná a se vším se vypořádala. Demi jako jedna z mála celebrit se nakonec se svými problémy dokázala vypořádat a postavit se jim, za což jí moc obdivuju. Poté se zase začala věnovat své tvorbě, kampaním, novým projektům, kterými pomáhá ostatním lidem.

Demi mě naučila, že i když si procházím špatnými chvílem, jsem na dně a nevím co bude dál, když zůstanu silná dokážu to. Když to ona zvládla tak já taky. Sama jednou řekla, že je tady vždy pro své fanoušky a když budeme osamělí, ať si pustíme její hudbu a bude vše v pořádku a měla pravdu. Nikdy bych netušila jak mě její text písně Skyscraper nebo Warrior posílí a ze samotného dna, kdy jsem se cítila opravdu špatně vyzvedne zpět na nohy.

Demi jsem začala obdivovat, když jsem slyšela její úžasný hlas. Mou inspirací se stala, když jsem zjístila čím vším si prošla a vypořádala se s tím. Mým vzorem se stala, když jsem pochopila, že je tady její hudba vždy pro mě a když zůstanu silná, můžu zvládnout cokoliv a nemusím se zbytečně trápit. Pravou fanynku Lovatics spojují všechny tyhle věci dohromady.

Demi je krásná, usměvavá, moc hodná ke svým fanouškům. Zůstává silná a jde si za svým snem. Vždy bude mým velkým vzorem a nenechám na ni dopustit. Lovatic forever <3.

30 Days Challenge • Nad čím často přemýšlím (Day 18)

18. june 2015 at 22:19 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Nad čím často přemýšlím (Day 18)


Minulost, přítomnost a hlavně budoucnost se mi pořád honí hlavou. Jsou okamžiky, na které nemůžu zapomenout a neustále o nich přemýšlím i když vím, že je nemůžu změnit.

Často se mi honí v hlavou okamžiky, které se staly v minulosti. V naší rodině, máme takový úžasný dar, že se neustále musí probírat minulost a potom se o ní všichni hádají. Já jsem člověk, který si vždy všechno vezme k srdci a často nad těmi okamžiky přemýšlím a snažím se abych v některých situacích neudělala stejnou chybu jako mí příbuzní.

Přitomností žiju a přemýšlím nad tím, jestli to dělám takhle či jinak. Proč to dělám atd. Když se mě někdo na něco zeptá, musím se zamyslet co odpovím, jelikož už se mi párkrát stalo, když jsem si něco nepromyslela pak jsem litovala toho co jsem odpověděla.

Budoucnoust, nad tou trošku přemýšlí každý. Hodně si věci plánuju a přemýšlím jak je zrealizovat. V této době nejvíce přemýšlím nad vysokou školou. Bojím se toho jak to budu všechno zvládat a toho co mě čeká. Přemýšlím nad tím, co mě tam bude čekat, jestli potkám dobré lidi, nebo mě bude škola trápit.

Dále také přemýšlím o smyslu života, nadpřirozenu a hlavně o sobě. Proč jsem taková jaká jsem ? Dokážu v životě něco na co budu pyšná ? Budu žít dlouhý život ? Jaká budu až dospěju ? Udělala jsem něco špatně ? Co mám vlastně dělat ? Tyto otázky se mi honí hlavou pořád a neustále na ně hledám odpovědi.

Někdy bych potřebovala vypnout mozek a nad ničím nepřemýšlet, jelikož mám pocit, že mi jednou všechny myšlenky přerostou přes hlavu a zblázním se z toho :D

30 Days Challenge • Smutný okamžik, který se mě dotkl (Day 17)

17. june 2015 at 17:46 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Smutný okamžik, který se mě dotkl (Day 17)


Smutný okamžik jednou prožije každý, ať už je to rozchod s přítelem, hádka s kamarády, rodiči nebo úmrtí v rodině. Ale každému z nás se o tom trošku hůře mluví a tak se nezlobte, jestli dnešní challenge bude o něco kratší než ty ostatní.

Můj první smutný okamžik byl když mi umřela andulka. Měla jsem jí od dětství, a když jsem jí stratila bylo mi po ní moc smutno. Dalé jsem zažila také úmrtí svého dědy a babičky. Moc jsem je neznala, ale i tak to patří mezi mé nejsmutnější okamžiky. Je to strašný pocit, když o někoho blízkého ztratíte.

Dalé si pamatuju, když jsem byla trošku menší. Mého brášku odvezli do nemocnice. Nepamatuji si přesně důvod proč, ale vím, že mi bylo smutno, když tam byl nějaký ten týden a nevěděla jsem co s ním je. Jsem ráda, že je v pořádku a nic vážného se nestalo.

Tohle patří mezi mé nejsmutnější okamžiky, které mě zasáhly a ještě dlouho jsem na ně musela myslet a nemohla se pocitu smutku zbavit. Kromě toho také občas pociťuju smutek, když se pohádám s kamarádkou nebo rodiče. Nejvíce mi vadí, když je to kvůli nějaké nesmyslné věci. Dloho mě trápí, jestli jsem já ta co udělala chybu nebo ne.

Smutné okamžiky také zažívám u filmů. Asi jsem strašně citlivá, ale když umře můj oblíbený hrdina, nebo postava. Je mi z toho dost smutno a někdy mi ukápne i slzička. V poslední době mě nejvíce dojal film Hvězdy nám nepřály a předevčírem seriál Hra o Trůny, kde jsem přišla o svého oblíbence Jona Snow.

To by bylo shrnutí pár mých smutných okamžiků. Moc jsem se o nich nerozepsala, jelikož jak jsem zmínila na záčátku. Není to téma, o kterém by se mi lehce psalo. Naskytly se i další smutné okamžiky, ale o těch se zmiňovat nechci. Snad to chápete.

30 Days Challenge • Čeho si na lidech nejvíce vážím (Day 16)

16. june 2015 at 23:54 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Čeho si na lidech nejvíce vážím (Day 16)


Na mých přátelích, rodině si nejvíce cením toho, že vždycky stojí při mě, když nejvíce potřebuji a dokáží mě podržet a podpořit v dobrém i ve zlém. Moc si toho vážím a jsem vděčná za to, že mám kolem sebe tak super lidi. Samozřejmě na nich také moc vážím jejich přátelství, které je pro život hodně důležité.

Na lidech celkově si moc cením upřímnosti. Už jsem párkrát psala, že jsem moc ráda, když mi někdo řekne upřímně a na rovinu co si myslí. I kdyby mi to mělo ublížit chci slyšet pravdu. Je to pro mě hodně důležité a oceňuji lidi, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor a říct druhému pravdu do očí.

Také si cením lidí, kteří dokáží pro svět udělat něco dobrého a užitečného. Cením si jejich dobrého srdce a jejich ochoty pomoci ostatním, pomocí charitativních akcí, různých přednášek, sponzorů atd. Jsem moc ráda, že na světě existují i takoví hodní lidé.

Dále si také na lidech cením jejich spolehlivosti. Není moc lidí, na které se můžu 100% spolehnout, ale jsem ráda, že jsem pár lidí na které se můžu spolehnout a moc si této lidské vlastnosti cením.

30 Days Challenge • Co miluju (Day 15)

15. june 2015 at 12:17 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Co miluju (Day 15)


Rodina je to nejdůležitější co v životě mám a miluji jí ze všeho nejvíce. Rodina mi poskytla domov, lásku, přátelství, pocit štěstí a vše co potřebuji k životu. Rodina mě drží pevně při zemi, abych neudělala žádnou hloupost. Táta s mámou pro mě znamenají všechno a i když máme v rodině pár problémů, kvůli kterých se občas trápím. Miluji je nadevše a za nikoho jiného bych je nevyměnila.

Hudba je můj život a hodně důležitá v mém životě. Věnuju se hudbě už od malička a i když ze mě nikdy nebude zpěvačka, je pro mě hodně důležitá. Texty písní ke mě promlouvají, když je nejhůře, pozvednou mě výše a zlepší náladu. Zpěvačka Demi Lovato mi dala spoustu moudra do života a její texty, jak kdyby v některých situacích psaly můj příběh. "Without music, it would be really, really hard to survive and really, really hard to stay in recovery."

Další věc, kterou naprosto zbožňuju, je můj malý domácí mazlíček. Před čtyřmi lety jsem si pořídila malou kočičku, která je pro mě jako moje malé děťátko. Už si nedokážu bez ní představit život. Vždy když přicházím ze školy, nebo od někud jinud, ona čeká u dveří a je ráda, že mě vidí. Spí se mnou v posteli a neustále je mi nablízku.

Dále jsou maličkosti, které miluju, jako jsou zmrzlina, džus, blogování, trávení volného času s přáteli atd. ale bez rodiny bych nedokázala žít jsem moc vděčná za to, že mám šťastnou a zdravou rodinu, která mě má ráda a dala mi do života spoustu důležitých věcí. :) "Family is not an important thing. It's everything."

30 Days Challenge • Co ráda dělám ve volném čase (Day 14)

14. june 2015 at 23:44 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Co ráda dělám ve volném čase (Day 14)


Je spousta činností, které ráda dělám ve svém volném čase, ale obvykle je toho volného času málo a nestíhám se věnovat všem mým koníčkům a zájmům.

Můj dlouhodobý koníček, kterému se věnuju už asi 10 let, je hra na elektrické klávesy a klavír. Každý čtvrtek chodím do hudební školy, kde hraji různé skladby. Mám období, kdy mě hraní baví, ale jsou i doby, kdy hraju pouze z nutností. Nejvíce mě baví hrát moderní hudba.

Největším mým koníčkem, kterému v poslední době věnuju nejvíce času, i když to v poslední době možná nejde znát je blogování a práce na počítači. Denně pokud jsem doma věnuju nějaký čas internetu, hledání nových informací, novinek, grafice a samotnému blogování. Sleduji různé novinky o mých oblíbených interpretech, hercích, nebo novinky ze světa. Vymýšlím a sepisuji články, vytvářím grafiku. Neustále hledám nové programy, s kterými bych mohla pracovat. Občas sleduji nějaké videa na youtube. U toho nesmějí chybět sluchátka a super písničky, které mě vždy doprovází během práce na počítači.

Dále ráda maluju, koukám na filmy, nebo uklízím. Občas (jednou za rok) mám období, kdy mám nutkání pořád něco uklízet. Tato činnost není až tak častá a jako koníček to ani moc nepovažuji. :D

Kromě lenošení u počítače nesmí chybět trošku sportu. Mám ráda turistiku a hory. Ráda chodím na procházky na různé nejvyšší body na horách. Zbožňuju, když výjdu až na vrchol a potom se dívám všude okolo. Je to krásný podívat se na všechno to okolí. Také občas ráda jezdím na kole a hraji badminton.

Jsem ráda, že jsem našla koníčky a zájmy, které mám ráda a věnuji se jim naplno. I když je občas volného času málo, nebo vládne špatná nálada na blog nebo na poslech hudby si vždy čas najdu.

30 Days Challenge • Proč jsem začala s blogováním (Day 13)

13. june 2015 at 14:00 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Proč jsem začala s blogováním (Day 13)


S blogováním jsem začala minulý rok v dubnu krátce po mých 18. narozeninách. Založila jsem si blog o mé nejoblíbenější zpěvačce Demi Lovato (fandemi-daily.blog.cz) a později jsem se stala součástí i tohoto blogu (createtheheaven.blog.cz).

Před tím než jsem se stala blogerkou jsem často navštěvovala různé fanblogy o celebritách, filmech nebo seriálech. Moc mě lákalo si založit blog, ale bála jsem se, že to nebudu umět a brzy mě to přestane bavit. Postupem času však všichni mí oblíbení fanblogeři skončili. Mezi kterými bylo i spoustu blogů o Demi. Začalo mi to být líto a tak jsem se odhodlala vyzkoušet něco nového a založit si vlastní blog.

I když jsem měla spoustu nápadů o čem založit blog moje volba byla jasná. Demi už hodně dlouho byla mým velkým vzorem. Věděla jsem toho o ní spoustu, měla jsem najité různé zahraniční stránky, z kterých bych mohla čerpat novinky a tak jsem se rozhodla založit blog právě o ní. Sposta blogů jak už jsem zmínila o Demi přestala být aktiví, což matřilo také mezi mou motivaci si blog založit. Připadá mi to jako včera, když jsem klikla na založit blog a začala psát první článek. Začátky nebyly jednoduché, trvalo mi věčnost napsat jeden článek, ale blogování mě bavilo a Demi mi za tu dobu přirostla ještě více k srdci a díky vyhledávání novinek jsem se o ní toho ještě více dozvěděla.

Tento blog má však úplně jiný začátek. V dubnu tohoto roku se mi ozval Adri (Dejchi) na asku s překvapivou zprávou jestli si s ním nechci založit blog. Byla jsem tak překvapená a vůbec nechápala proč zrovna se mnou, vždyť je přece spousta jiných mnohem lepších blogerů než já. :D Jelikož měblogování moc baví a plánovala jsem si založit ještě další blog, nezbývalo mi nic jiného než souhlasit. Souhlasila jsem také, protože Adri přišel s něčím jiným než je fanblog, s návrhem kde by se psalo o zdravotním stylu, různých tématech, o módě, své deníčky nebo oblíbené citáty a já to viděla jako příležitost vyzkoušet něco nového a psát úplně o něčem jiném. Pár dní jsme to plánovali a Adri založil náš společný blog.

Tohle jsou dva odlišné příběhy, které vypráví o tom jak jsem se dostala k blogování a které spojuje to, že jsem se stala jejich součástí kvůli touze zkusit něco nového a dát do toho své srdce.

30 Days Challenge • Jak jsem se změnila za poslední 2 roky (Day 12)

12. june 2015 at 23:37 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Jak jsem se změnila za poslední 2 roky (Day 12)


Poslední dva roky pro mě byly docela náročné, hodně se toho v mém životě událo, ale neřekla bych, že bych se za ten čas změnila. Dospěla jsem, prošla jsem si těžkými i radostnými chvílemi, ale nezměnila jsem se. Čas plyne dál a jediné co se změnilo je okolní svět, můj věk a s tím související okolnosti.

Změnilo se to, že už nejsem dítě, ale dospělá. :D Před rokem jsem dosáhla svých 18 let. (nyní je mi 19 let) V mém životě se změnilo akorát to, že můži pít alkohol což jako velkou výhodu nevidím, jelikož se alkoholu vyhýbám jak jen to jde. Také už jsem oficiální řidička. Autoškolu jsem dodělala minulý rok o prázdninách. Stálo mě to velké úsilí, jak je totiž známo holky mají s řízením trošku větší potíže než kluci. Z řízení jsem měla strašný strach a dokonce i teď mám, nemyslím si o sobě, že jsem dobrá řidička.

Další věc, která se v mém životě za poslední dva roky je ta, že jsem úspěšně odmaturovala a opouštím střední školu po které se mi bude moc stýskat a začínám novou etapu života. Pokud mě něco změnilo tak je to právě střední škola, která mi do života dala spoustu moudra a nových zkušeností. Naučila jsem se více komunikovat s lidmi, projevovat svůj vlastní názor, zahnala jsme samotu a stydlivost, která mě provázela na základní škole ...

Dneska si uvědomuji, že jsem za poslední dva roky prožila zatím ty nejkrásnější chvíle mého života a změna za tím nestála. Neměním se, jen dospívám a díky dospívání jsem v sobě objevila něco nového, na co jsem ještě předtím nepřišla.

30 Days Challenge • Vypiš 4 věci, které by si nikdy neudělala (Day 11)

11. june 2015 at 23:50 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Vypiš 4 věci, které bys nikdy neudělala (Day 11)


Člověk nikdy neví k čemu ho život donutí, ale i přes toto rčení je pár věcí, o kterých si myslím, že bych nikdy v životě neudělala.

Jako první věc a zároveň na které mi nejvíce záleží je ta, že bych nikdy nechtěla zradit a podvést lidi, kteří mi důvěřují a nikomu bych úmyslně, vědomě, fyzicky nebo psychicky neublížila. Svým příbuzným, kamarádům, ale i lidem, které moc v lásce nemám. Nikomu nepřeju nic špatného, nesměju se cizímu neštěstí a nerada bych byla tou, která někomu ublížila - nejem lidem, ale také zvířatům. Nepočítám hmyz, ale domácí mazlíčky, které si pořídíme proto, abychom je opečovávali a užívali si s nimi radosti. Nechápu ty lidi, kteří si pořídí nějaké zvířátko proto, aby jej týralo, nedávalo mu najíst nebo něco jiného. Já bych toto nikdy nedokázala a neudělala.

Dále bych za žádných okolností nezačala brát drogy. Jen když jdu k doktorovi mám strach z jehel a injekcí a nedokázala bych si píchnout nějakou drogu. Drogy jsou špatný, ubližují a zabíjí lidi a jsem si jistá, že k tomu, abych je začala brát mě nikdo nedonutí.

I když mám své problémy a starosti sebevraždu bych nikdy nespáchala. Je to trošku podobné s prvním bodem, kdy bych nedokázala někomu jinému úmyslně ublížit. (nepočítám situace, kdy mě nebo mým nejbližším jde o život). Stojím za tím názorem, že to, že můžu na světě žít je dar, kterého bych si měla vážit a určitě bych si jej nevzala.

Opět jsem se zaměřila na trošku negativní a depresivní věci, a proto jako čtvrtý bod bych chtěla shrnout nějaké maličkosti, které bych nikdy neudělala např. nikdy bych své rodině nevynadala do sprosté nadávky, nikdy bych se sama nevydala na čiré moře, nikdy bych nejedla lidské maso a ani nic živého.

30 Days Challenge • Napiš něco o své škole (Day 10)

10. june 2015 at 22:27 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Napiš něco o své škole (Day 10)


Dnešní článek bude takový vzpomínkový, jelikož do své školy už nechodím. Dneska jsem oficiálně ukončila studium na střední škole a převzala si maturitní vysvědčení a už se jako studentka na střední školu nevrátím. Ráda bych zavzpomínala na své krásná léta strávené na střední škole a trošku vám přiblížila mou školu.

Na střední školu jsem nastoupila v záři roku 2011, kdy jsem začala studovat obor zaměřený na ekonomiku - Ekonomické lyceum. Kromě tohoto oboru se na škole také vyučuje obchodní akademie. Škola je rozdělena na dvě budovy. V starší budově je tělocvična, posilovna a tři počítačové učebny. V druhé budově, která je trošku nověji zařízená jsou všechny ostatní účebny (třídy, jazykové učebny, kabinety a tabletová učebna). Vzpomínám si na ty začátky, kdy jsme se ve škole ztrácela a nemohla najít správnou třídu. Před školou se nachází menší hřiště.

Můj studijní obor se studuje čtyři roky. V každém roce, kromě studia byl pro nás nachystaný nějaký program. V prváku jsme vyjeli na týdenní lyžák, z kterého mám super zážitky, ale i negativní s kterými bych se moc raději nechlubila. V druháku nás čekal další sportovní výlet a to byl týdenní cyklistický kurz a v třeťáku jsme měli možnost vyjet na stáže do zahraničí, které se bohužel asi do příštích let ruší. Nakonec v posledním čtvrtém ročníku nás čekala těžká dřina a učení, výlet do Prahy, poslední zvonění a to nejdůležitější maturita.

Za ty čtyři roky jsem se toho hodně naučila. Obohatila jsem své znalosti v předmětech jako jsou chemie, zeměpis, biologie, dějepis ..., které jsem se učila už na základí škole a také jsem se naučila spoustu novým věcem jako jsou ekonomické jevy, účtování různých operací a také psát všemi deseti. Na škole byli skvělí učitelé, kteří se nás snažili něco naučit i když my jsme protestovali. Byli přátelští a mohli jsme se na ně kdykoliv obrátit. Super třídní, kterému na nás opravdu záleželo a i když jsme nebyli zrovna hodná třída vždy se nás zastal.

Střední škola je opravdu super, ne jen ta moje ale i všechny ostatní. Zatím to můžu srovnat jen se základní školou a musím uznat, že střední je úplně jiný level života. Na střední škole se život úplně změní a musím souhlasit s paní ředitelkou, která dneska řekla, že střední škola jsou nejkrásnější léta našeho života, na které budeme vždy vzpomínat.

30 Days Challenge • Popiš svého vysněného kluka (Day 9)

9. june 2015 at 22:02 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Popiš svého vysněného kluka (Day 9)


Jak by měl vypadat můj vysněný přítel? Popravdě sama nevím a nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela, jelikož nikdo není dokonalý a i když si představím jeho vzhled, vlastnosti, chování atd. Zřejmě se nenajde kluk, který by všechno toto splňoval.

Pokud jde o vzhled, nezáleží mi na něm tolik jako na chování a vlastnostech. Nejvíce se mi líbí hnědovlasí kluci, ale i černovlasí nebo blonďáci. Spíše upřednostňuju krátké vlasy než dlouhé. Hodně mě na klucích zaujmou oči a úsměv. Není nic hezčího, než když se kluk pěkně směje a má krásně hnědý nebo modrý oči. Můj vysněný přítel by měl být o něco vyšší než já, což nebude takový problém, jelikož já jsem strašně malá.

Ideální přítel by měl být určitě hodný, tolerantní a hlavně upřímný. Moc mi záleží na tom, aby mi řekl co si myslí upřímně a narovinu. Měl by mít podobné zájmy jako já, abychom spolu měli jak trávit čas. Dále se mi na klucích líbí, když dokáží holku podržet když potřebuje a dokáží jí vykouzlit úsměv na tváři. Také mi záleží na tom, aby mě bral takovou jaká jsem a nesnažil se mě změnit.

Byla bych ráda, kdyby nekouřil a nebyl alkoholi. Mám na kouření, cigarety a celkově alkohol docela negativní názor. Nenám nic proti když si člověk jednou za čas zajde na nějakou skleničku, ale alkoholika bych za přítele opravdu mít nechtěla. Dále by neměl být líný a chamtivý. Nevíce co by mě vadilo a co bych asi nezvládla je když je kluk agresivní. Ráda řeším věci v klidu bez nějakého agresivního chování.

Asi takhle bych si představovala ideálního neboli vysněného kluka. Uvědomuju si, že si o ideálním klukovi můžu nechat jen zdát, ale doufám, že se najde někdo kdo mě bude mít rád takovou jaká jsem a bude mít alespoň nějakou z vlastností, které jsem napsala.

30 Days Challenge • Vypiš první 3 písničky, které ti naskočí v náhodném přehrávači a napiš něco o nich (Day 8)

8. june 2015 at 18:37 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Vypiš první 3 písničky, které ti naskočí v náhodném přehrávači a napiš něco o nich (Day 8)


Hudba je součást mého života a bez mobilu a sluchátka nevycházím z domu. Nemám mp3, nebo jiný hudební přehrávač a proto používám právě mobil na přehrávání písniček, ve kterém mám okolo 2 000 písniček. Když jsem spustila náhodný výběr písniček mezi prvními třemi byly tyto:

1. Downpour - Nicco (remix version)
Písničku "Downpour", kterou zpívá americký zpěvák Nicco jsem poprvé slyšela v roce 2012. Narazila jsem na ni úplnou náhodou, když jsem hledala nějaké zremixované písničky. Do té doby jsem od něj znala akorát písničku "Party Shaker". Už po prvním poslechu jsem si tuto píseň moc oblíbila Nicco má takový specifický hlas a z písničky vyzařuje velmi pozitivní a taneční energie.

Kromě samotné hudby se mi moc líbí text. V písničce vlastně zpívá o lásce, která je jako déšť - "It's like a downpour when your love is rainin' on me, So keep it fallin'

2. Stronger (What Doesn´t Kill You) - Kelly Clarkson
"Stronger" je moje nejoblíbenější písnička od Kelly Clarkson. Kelly je skvělá zpěvačka a její texty písniček jsou úžasné. Je to jedna z mála zpěváků a zpěvaček, která zvítězila v talentové soutěži X Factor a stále se drží na vrcholu a vydává tak dlouhou dobu novou muziku. Písnička "Stronger" vyšla na konci roku 2011, ale do rádií se dostala až začátkem léta 2012. Byl to můj letní hit roku 2012. Je to jedna z písniček, která mě nikdy nepřestane bavit.

Co se týká textu, už název byl pro mě jedinečný "What doesn't kill you makes you stronger" - Co tě nezabije to tě posílí. Stačila mi tato věta a já si písničku hned vzala k srdci.

3. Hold My Hand feat. Akon - Michael Jackson
"Hold My Hand" je moje srdcovka od Michaela Jackson. Vyšla pár týdnů nebo týdnu po jeho úmrtí. Dostala se do všech hitparád na první místo. Michael byl úžasný zpěvák a když jsem poprvé viděla ten klip zastesknila jsem si a dokonce mi vletěly slzy do očí. Je škoda, že píseň nevyšla za jeho života a už s ní nemohl vystupovat.

Text písničky mě hodně inspiroval a donutil trošku zapřemýšlet nad životem. "Things will get better if you just hold my hand, Nothing can come between us if you just hold, hold my, hold, hold my, hooold, hold my hand."

30 Days Challenge • Moje oblíbené citáty (Day 7)

7. june 2015 at 23:00 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Moje oblíbené citáty (Day 7)


Citáty, různé motta nebo přísloví mě doprovází po celý život. V poslední době si jich hodně čtu a snažím se nad každým zamyslet a něco si z něho vzít. Na citátech se mi líbí, že dokážou člověka přimět přemýšlet a také motivovat.

Můj nejoblíbenější citát je "Stay Strong", který pronesla moje oblíbená zpěvačka Demi Lovato. Tento citát jsem si moc oblíbila a dokáže mě posílit v každém okamžiku ať už ve zlém nebo v dobrém. Když je nejhůř a potřebuju povzbudit napíšu si na zápěstí stejně jako má Demi tento nápis a nahlas si řeknu "Zůstaň silná". Pro mě mají tyto dvě slova opravdu veliký význam a je skoro k neuvěření jak dokážou pomoci.

Další můj oblíbené citáty, které si jsou svým způsobem podobné jsou "Love yourself for who you are", "Be yourself" nebo "Believe in yourself". V životě je hodně důležité být sama sebou (být svá), za nikoho se nevydávat a mít ráda sama sebe taková jaká jsem a zároveň si věřit. Párkrát jsem byla v situaci, kdy jsem se nezachovala tak jak bych chtěla, ale místo toho jsem udělala něco co by udělal někdo jiný. Tak to nemá být a proto se řídím těmito citáty.

Mezi mé další oblíbené citáty patří např. "Everything happens for a reason." Věřím, že všechno se děje z určitého důvodu. Také věřím, že je důležité se v životě nevzdávat svých snů - "Don´t give up on your dream."

A abych nezapomněla na nějaké české přísloví tak se mi moc líbí toto: "Domov je tam, kde je tvoje srdce."

30 Days Challenge • Jakým zvířetem bych byla a proč (Day 6)

6. june 2015 at 23:24 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Jakým zvířetem bych byla a proč (Day 6)


Nikdy jsem moc nepřemýšlela jaké zvířátko bych chtěla být, kdych měla možnost být nějakým zvířátkem. Přemýšlím jestli je lepší být domácí zvířátko, aby se o mě někdo pěkně staral nebo raději být volně žijící zvíře.

Ze všeho nejraději bych chtěla být nějaké domácí zvířátko jako je kočička nebo pejsek. Ráda bych se dostala do rodiny, která by se o mě starala a já se měla jako zvíře dobře. Existuje i možnost, že se nedostanu do dobré rodiny a bude to horší než kdybych byla zvíře volně žijící v přírodě.

Jako druhou možnost bych ráda byla volně žijící zvíře jako je tygr, lev nebo také delfín, nebo nějaký ptáček. Každé zvíře má své přednosti, klady i zápory. Všechny jsmenované jsou zároveň i mé oblíbené zvířata. Tygr nebo lev bych chtěla být především proto, že většinou žijí ve smečkách (přednostně lvi) a tak bych měla i svou rodinu a nebyla bych tak osamocena. Naopak u delfína vidím tu výhodu, že je to pro mě nejkrásnější zvíře, žijící v moři a mohla bych plout všude kam by se mně zachtělo. Něco podobného je to u ptáčka mohla bych létat skoro po celém světě poznávat nové místa.

Být zvířetem má své výhody, ale do teď jsem se nerozhodla, zda je lepší být zvířetem nebo člověkem. Myslím si, že jako zvíře bych svět nevnímala tak jako člověk a ani jej tak moc nechápala. Výhodu vidím v tom, že se nemusím ničím omezovat a žít si svůj život a zároveň asi nemít žádné velké starosti. Přece jen zvířata vnímají svět jinak než lidi.

Pokud bych si měla vybrat jen jedno zvíře, kterým bych chtěla být, bylo by to zřejmě první z jmenovaných a to pejsek nebo kočka (jsem trošku nerozhodná, které z nich) a budu doufat, že bych se dostala do nějaké hodné rodiny, která by se o mě starala. :)

30 Days Challenge • Kde bych se chtěla vidět za 10 let (Day 5)

5. june 2015 at 22:32 | Posted by: Ivet

30 Days Challenge • Kde bych se chtěla vidět za 10 let (Day 5)


Deset let je dlouhá doba a nevím co si pro mě život připraví, ale i tak jsem už párkrát přemýšlela kde bych chtěla v budoucnu být a co bych chtěla dělat.

Za 10 let mě bude 29 let a třicítka na krku :D. V tuto dobu bych už chtěla mít vystudovanou vysokou školu a ziskaný diplom. Pokud nenastanou nějaké závažné problémy měla bych to stihnout dříve než za 10 let. Poté bych chtěla najít práci, která mě bude bavit a zároveň mě dokáže uživit.

Mým cílem je mít už svůj vlastní byt nebo dům, abych nemusela bydlet u rodičů. Samozřejmě bych tam nechtěla bydlet sama a proto doufám, že v té době budu mít trvalý vztah. Doufám, že si najdu přítele, který mě bude mít rád takovou jaká jsem a bude chtít se mnou trávit zbytek života. Pokud vše vyjde chtěla bych založit rodinu, jelikož do 30 let bych už chtěla mít alespoň jedno dítě.

Určitě bych chtěla být zdravá a šťastná a dokázat za tu dobu něco díky čemu budu na sebe pyšná. Budoucnost si píšu sama a je jen na mě jak se k ní postavím a jak si jí zařídím.
 
 

Advertisement